Anglie den 2. - 27. říjen středa

25. dubna 2018 v 17:28 | Cece |  Report
Čekal jsem, že budeme víc chodit pohromadě, ale hned druhý den naznačil, že zájmy jsou celkem rozdílné. Hned na devátou ráno jsme měli vstup do Muzea voskových figurín Madame Tussaud. Tedy já, brácha a jeho Káťa. Moje Kačka se rozhodla, že se raději bude potulovat po okolí. Sraz jsme si dali na 11 hodinu, takže na prohlídku jsme měli dvě hodiny.


Hned na začátku to bylo takové lehce zmatené, protože před budovou bylo několik front (ze začátku tam skoro nikdo nebyl, ale postupně se to plnilo) a my nevěděli, kam si stoupnout. Vybrali jsme si frontu tam, kde už někdo stál a měl v ruce podobné papíry. Proběhla komunikace a zjistili jsme, že zatímco oni tam mají číslo fronty, tak my ne. Nezbývalo, než si držet palce.

S menším zpožděním (15min) nás pustili dovnitř. Lístky platily, proběhla klasická bezpečnostní prohlídka, sjeli jsme někam dolů výtahem a hurá kouknout, koho tam mají. Jako první na nás vykoukla Audrey Hepburn, hned vedle foukalo pod sukni Marilyn Monroe a kousek zase žmoulal knír Charlie Chaplin. Nebudu samozřejmě vyjmenovávat všechny osobnosti, které tam na nás čekaly. Hned v další velké místnosti totiž byla velká celebrity párty. Překvapilo mne, jak jsou někteří malí a někteří vysocí. Někteří vypadali uměle, ale z některých šel strach, kdy mrknou.
I když jsme byli mezi prvními, místnost se začala dost plnit. Ukázalo se jako dobrý nápad stoupnout si do fronty na pokračování (z počátku to bylo ještě takové koordinované, pak už se lidi rozptýlili do všech částí. Zdržení bylo nepříjemné a fronta rostla. Pak nás po pěti nahnali do sekce Alien a musím uznat, že to mělo svou atmosféru. I když se ty figuríny nehýbaly, tak i správnou hrou světel a zvuku se člověk mohl leknout :-)
Pak to pokračovalo dalšími filmovými hvězdami, sportovci, politiky a tak dále. Byly tam různé tématické místnosti, no nebudu vyzrazovat všechno, za návštěvu to rozhodně stojí. Trošku mi to rušil ten Marvel (nějak mi tam to 5D kino nesedělo), ale bussiness je bussiness. Nakonec nás to vyplivlo do krámku se suvenýry, tak jsem koupil aspoň nějaké pohlednice :-)
Venku už na nás čekala Kačka (která strávila čas blouděním a hledáním muzea Sherlocka Holmese... bohužel zastaveno opravou domu) a my se začali přesouvat směrem k našemu dalšímu naplánovanému bodu (těch bodů jsme za celých těch 10 dní zase tak neměli). Tím byl SEA LIFE London Aquarium, což vyžadovalo další cestu metrem. Po opuštění podzemí nás uvítal nepřehlédnutelný Big ben (toho času v rekonstrukci, takže nebyl vidět v celé své kráse) a my si obešli Westminsterské opatství a palác. Potkali jsme skotského dudáka a český školní výlet, co víc si přát :-)
Samotný Sea Life byl za mostem hned vedle nepřehlédnutelného Londýnského oka, ale protože nás trochu přepadl hlad, začali jsme hledat přijatelný podnik s jídlem. Nějak se stalo, že jsme zapadli do SubWay. Přiznám se, byla to má první návštěva. Rozhodně tam mají slušný poměr cena/výkon. Dal jsem si velkou tuňákovou bagetu a byla super (navíc se dostavil dost příjemný pocit přesycení :-) ).
Sea Life bylo parádní. Už vstup byl stylový - chodba s podlahou s akváriem se žraloky. Pak to byly různě velké nádrže s nejrůznějšími mořskými tvory. Možná to chtělo víc chobotnic a větší medůzy, jinak tam nic nechybělo (no dobře, i přes monumentální akvária by se jim tam velryby stejně nevlezly :-) ). V tomto čarokrásném prostředí jsme vydrželi asi tak dvě a půl hodiny. Být tam častější místa na sezení, vydrželi bychom i déle.
Hned vedle bylo něco jako zábávné kasíno (automaty s pracko-jeřábem na plyšáky a podobně), kde jsme jenom nahlídli a pokračovali k Londýnskému oku. Tam jsme si sedli na zídku a chvíli rozjímali u zpěvu pouliční pěvkyně. Nad hlavami nám přeletěl bojový vrtulník, prostě pohodové středeční odpoledne :-)
No dobře, během toho posedávání jsme se domlouvali s Liborem a Míšou jestli někde poblíž nedáme scuka. Místo setkání bylo určeno a pro nás to znamenalo zase přejít most. Při tom Kačka neutišitelně zatoužila dát si zmrzlinu. Její přání bylo nakonec vyslyšeno, ale teda nevím, jestli to stálo za to, už jsem měl lepší zmrzlinu...
Dorňáci nám nějak nedocházeli a když došli, dozvěděli jsme se, že v metru někdo nechal tašku nebo tak něco a byli vyslýchání policií... společně s tím vrtulníkem nad hlavami to dává mrazivý smysl.

Další pokračování dne jsme si zpestřili plavbou po Temži. Nejen že jsme jeli kolem zajímavých věcí (takový ten most, co zničili Smrtijedi, Shakespearovo divadlo Globe, loď Francise Drakea se kterou obeplul zemi a tak), ale i jsme si zkrátili cestu domů. Jinak pokud nastoupíte na správnou loď, stačí to vzít Oyster kartou.
Naše říční cesta končila už Tower Bridge, se kterým jsme se samozřejmě vyfotili. K samotnému Toweru to nebylo tak jednoduché se dostat, má kolem sebe celkem dost hradeb, tak jsme si ho jen vyfotili z dálky.
V těch místech jsme to měli k ubytování celkem blízko... ale po celém dni pochodování to přece jenom subjektivně trvalo déle, než by si člověk přál. Navíc jsme se stavili něco málo nakoupit.
Noc byla ještě mladá (cca 18:30) a i přes vyčerpání jsme se rozhodli, že vyrazíme na jídlo někam do ulic. Jsme v Anglii, takže základní požadavek byl Fish&Chips (kéž bych tušil, co to spustí :-) ). Neomylně vedeni moderní technologií jsme dorazili do Poppies. Jako ta treska nebyl žádný velký zázrak, bez většího množství soli by to skoro nešlo. Ale kalamáry byly super. Ale abych si nestěžoval moc, najedli jsme se dobře.
Cestou zpátky nás doprovázel náš první Londýnský deštík, nic velkého, spíš jsem si to užíval :-) Zpátky v suchu jsme chvíli konverzovali a pak zapadli do pelechu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama