Florida 2016 - část 2.

5. ledna 2017 v 21:22 | Cece |  Report
Pokračování vyprávění o té krátké návštěvě USA


Čtvrtek, den třetí

A naposledy na snídani v IHOPu, dobré to bylo, jen došlo k nějakému nedorozumění či co, ale obsluhující číšník nám nějak hrubě naznačoval, že jsme mu dali malé dýško či co. 6 dolarů mu přišlo asi málo.


No nic. Cíl pro tento den byl jasný a mohl jsem za to já. Na Floridě mám totiž příbuzné. Pravda, podle všeho jsme se naposledy potkali před 17 lety, ale byl jsem optimista co se toho dne týkalo. Kluci chtěli vzít do zaječích a zanechat mne u nich. Přece jen nepojedou 2 hodiny do Sarasoty, aby se nudili u naprosto neznámých lidí.


Ovšem po příjezdu do nás bylo naházeno několik panáků a vnuceno pivo, takže začalo být jasné, že ještě bude sranda :-) I Skype s našima jsme stihli.


Už rozkecaní jsme všichni vyrazili do ulic. Nejdříve nakoupit pivo a pak hurá na nejlepší pláž na světě (podle nějakého žebříčku v nějakém roce). Ano, na živo něco takového udělá dojem. I když slunce bylo v hustém oparu (až za mraky), ten megajemný písek a šířka pláže vyrážely dech. Na chvíli jsme skočili do vody a pak strávili asi dvě hodiny kecáním a popíjením na pláži. Neměl bych zapomenout na příhodu, kdy kluci neohroženě plavali až k bójce s tím, že strýc vyděšeně gestikuloval, ať se okamžitě vrátí zpátky, protože tam to není taková sranda - hlavně peněžně jsou za to pokuty jak kráva. Stejně tak za pití alkoholu na veřejnosti - to jsme museli používat speciálně pro to určené ochranné obaly na plechovky :-)


Upřímně jsem byl i rád, že sluníčko je za mraky, protože bychom byli na uhel :-)


Pak jsme se podívali jen zběžně na další pláž, kde jsem viděl živého kraba :-)


Následovalo centrum Sarasoty a návštěva obchodů se suvenýry. Ke všemu nám strýc a teta vyprávěli historky a různé zajímavosti o okolí.


Po vyfocení u soch z celosvětově známé fotky námořníka líbající náhodnou dívku po návratu z války začalo gastroporno v Chillis :-)


Zajímavé, že klasické burrito chutnalo víc jako něco, co si u nás dáte v indické restauraci (koření a konzistence ingrediencí), než naše burrito. No tentokrát jsme se nechali i ukecat na skvělý desert :-)


Ještě chvíli jsme pobyli u příbuzných doma a o dvě hodiny později, než se plánovalo (v 18:00) jsme vyrazili zpátky do Orlanda. Na poslední kapky benzínu jsme dojeli na pumpu a nabrali nezbytné množství pro další cestování. Zajímavé, že tady se musí platit předem a případný přeplatek se vrací.


Kluci ještě vyrazili na nákup, tak jsme ještě trochu popili a pokecali, protože toto byl náš poslední pohodlný večer v Orlandu.


Pátek, den čtvrtý

Krátké to bylo, krátké.


Pobalili jsme věci, naházeli do auta a provedli odhlášení na recepci. Tam měli takový stánek s pánem prodávající lístky na různé atrakce. Vyptal jsem se co a jak, ale bohužel on přímo ty lístky neměl, že si máme počkat na kolegu, že se vrátí. My však chtěli dojít akorát na otevírací hodiny, takže se nejdříve šlo na snídani. Tentokrát pro změnu all you can eat v Ponderose (z počátku jsme to tam měli pro sebe, ale pak tam napochodoval celý autobus plný teen holek a už se to jídlo lovilo hůř).


Nacpáni jídlem a ukecáni Matěm, že přece tam nemohou v tuto roční dobu být fronty a lístky dražší než nám je nabízel, jsme vyrazili přímo na parkoviště Universalu.


Naštěstí to bylo opravdu kousek (3 min autem) a zaparkovali jsme mezi prvními. Avšak za námi se už valily davy. Úprkem jsme vzali východ parkoviště, přeběhli most a prošli bezpečnostními rámy. Pak jsme šli na pokladny. Fronta nebyla až tak hrozná, ale tak 10 minut to zabralo. V pokladně bylo potřeba ukecat paní, že opravdu chceme jen jednodenní vstupné a čistě jen do jednoho pavilonu. Vyplázli jsme těch 353 dolarů za tři dospělé a šli na to.


Nevím jestli mám nějak vykecávat, co jsme všechno viděli, protože část toho neskutečného dojmu bylo, že jsme vlastně úplně nevěděli, do čeho jdeme :-) Ale vůbec. Přiznám se, že po většině atrakcí jsem měl co dělat, abych se nerozplakal čistým štěstím :-) Ve zkratce napíšu, že jsme vyzkoušeli snad všechny jízdy kromě Shreka (a je mi tedˇ líto, že jsem se nešprajcl a nešel na něj) a takové té velké horské dráhy, co mne děsila už od prvního pohledu :-)


Nicméně pořád se tam něco dělo, bylo na co koukat a svítilo nám sluníčko, takže jsme tam strávili velmi příjemných 6 hodin. Jako závěrečnou tečku jsme si dali burgera + pivo v Hard Rock Café. Sice to stálo jako u nás návštěva tříčlenné rodiny v normální restauraci, ale zbyla mi na památku značková sklenice a velmi hezký estetický zážitek :-)


Kolem půl čtvrté jsme se začali šourat k autu, nechtělo se nám, ale čas byl neúprosný. Ve 20:20 nám mělo letět letadlo.


Cesta zpět

Předání auta proběhlo megarychle, nezbývalo než vyrazit na terminál vyzvednout si lístky. Nemělo nás překvapit, že Lufthansa bude mít hned ze startu zpoždění... a to takové, že nestíháme navazující let z Frankfurtu. Takže nám změnili letadlo na to pozdější. Naše nadšení bylo bezmezné. Takže na letišti v Orlandu jsme ztvrdli do 22:00. Já si začal číst Stroncium.


Let do Frankfurtu trval kupodivu jen 7 hodin a i přes většího pravého souseda a dvě plakající děcka jsem se snažil spát. Asi se mi to nějak dařilo, protože se to kupodivu nezdálo jako věčnost.


V Německu nám pauza trvala asi jenom 4 hodiny, které jsem využíval na čtení a podřimování.


Při západu slunce jsme nastoupili do letadla a letěli do Prahy. Byl jsem u okýnka, takže přistání nad osvětleným městem vypadalo hodně hezky, navíc jsme letěli jenom asi 50 min :-)


Pak už žádné zdržování, vyzvednout auto a hurá do Brna. Slíbil jsem, že budu řídit, což jsem splnil asi tak do 66 km D1, kde jsme se stavili do Mekáče. Maťo zbytek odřídil a já se nacpal CheeseKingem s hranolkami a vytuhl. Doma kolem 21:00 po cca 23 hodinách cestování :-)

Uff... to by tak asi bylo všechno. Jako vždy, určitě jsem na něco zapomněl, možná jsem měl víc fotit, ale lepší už to nebude. Dojmy jsou takové, že to tam je super, jen by člověk musel být bohatý, ale to je asi tak všude :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Salla Salla | 6. ledna 2017 v 23:21 | Reagovat

Klobouk dolu, ze jsi prezil tolik snidani v IHopu. Ja nezvladam vic jak jednu rocne :))).

2 Cece Cece | 9. ledna 2017 v 10:47 | Reagovat

Jakože nechutná, nebo obří porce? :-)

3 Salla Salla | 10. ledna 2017 v 23:14 | Reagovat

Chutna, chutna, ale pak clovek nemusi tri dny jist pomalu :). Alespon pokud si da palacinky.

4 MaikelF MaikelF | E-mail | 16. ledna 2017 v 17:12 | Reagovat

I found this page on 14th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

5 FelixX FelixX | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 9:54 | Reagovat

Máte spoustu zajímavých článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama