Co jsem to četl

22. března 2011 v 19:32 | Cece |  Knihy
Na dohánění restů je potřeba chuť a ta teď kupodivu je. Dávno tomu, co jsem tu uvedl nějakou tu literaturu a teď jsem s hrůzou zjistil, že se mi toho celkem naskládalo. Ani ne tak co do počtu titulů, ale spíš do počtu přečtených stránek. Tak hurá na to.

Nezbytné věci - Stephen King

Kdysi dávno mi jeden kamarád ze střední školy dával přečíst úryvek z této knížky a ten se mi zavrtal do paměti. Mnoho let poté jsem se konečně dostal k tomu, jak se ti dva pistolníci do té situace vůbec dostali. Přirozeně je to dost zavádějící informace, tak to raději vemu pěkně od začátku.
Do městečka Castle Rock přijíždí obchodník, který si otevře krámek s podivným názvem "Nezbytné věci". Sice to vypadá, že prodává samou veteš, ale většina lidí, kteří tento obchod navštíví, si najdou věc, po které už dávnou toužili. Cena za ni je směšná... stačí, když určité osobě ve městě provedou takový nevinný kanadský žertík (no... to se dá prohlásit o prvních několika skutcích, dál už to žádná prdel není). Tím naruší velmi křehké status quo a na povrch začnou vylézat dávno zapomenuté křivdy a nakonec budou všichni rádi, že z toho vyváznou se zdravou kůží.
Jak to může asi tak dopadnout, když člověk sáhne po údajně jedné z nejlepších knih Stephena Kinga? (další je To a Svědectví) No dostaví se drobné zklamání, zvlášť když si vzpomenu na geniální Misery. Přejdu k tomu, co mě vyloženě zklamalo - těšil jsem se na důvtipnost s jakou ty výše zmíněné vtípky postupně vyeskalují do něčeho děsivého. Pravdou je, že v knize je tolik postav a jsou tak propojeny, že by knížka musela být 2x tlustší (čili místo 700 stránek tak 1500), aby to šlo podle mých představ. Celkově tedy na každého nebožáka stačil jeden až dva naschvály a už se začal chovat více, než nepříčetně (sice ne proti tomu, jak autor jeho charakter vylíčil, ale je k tomu potřeba trochu nadpřirozené poblouznění). Za druhou slabinu považuji závěr - je to béčko jak vyšité. Pokud máte nakoukané horrory z 80. let, tak vám to bude více než povědomé.
Ale nic jiného bych knize nevytkl, protože jinak je naprosto fenomenální. Každý charakter je rozebrán do šílené hloubky, děj má spád, obsahuje hodně napínavé situace a také hodně horrorové momenty, ze kterých zamrazí. Velmi vřele doporučuji.

Nekroskop II - Vampýři! - Brian Lumley
A pokračujeme přesně tam, kde skončil první díl. Hlavní hrdina Harry Keogh na tom není moc dobře. Musí sdílet svou mysl se svým synem (který je teprve nemluvně) a tak do událostí zasahuje jen sbíráním informací (od živých či mrtvých) a předávání je správným lidem. A že jsou to důležité informace! Po zemi totiž ještě pochodují vampýři a ty je nutno zničit. Teda někteří ještě hnijí pod zemí, ale to jim nebrání tomu, aby kuli pikle s cílem dostat se znovu do formy.
První díl byl takový seznamovací a svým způsobem z větší poloviny nudný. Až teprve konec se pořádně rozjel. Druhý díl jde naplno už od prvních stránek. To, co mě v prvním díle strašně otravovalo - rozhovory se zahrabaným upírem, je ve druhém díle hodně zajímavé. Ty rozhovory totiž mají šťávu a napětí. Hodně mě zajímalo, kam to povede. Dalším osvěžujícím plusem knihy je to, že se s postavami nemazlí. Řekněme, že jich do konce moc nepřežije a i mé alespoň trochu oblíbené, nebo zajímavé postavy umírají. Ono vzhledem k schopnostem Harryho to neznamená, že se se s nimi ještě poté nesetkáme, ale už jen v rozhovorech s mrtvými.
Celkově se druhý díl četl mnohem lépe, než první. Hlavně tomu pomohlo to, že jsme věděl, do čeho jdu. Pokud tedy má někdo zájem o špionážně-sci-fi-fantasy-horror, tak není lepší volby. Svým způsobem je fajn, že druhý díl vlastně končí uzavřeně a nikdo vás pak nenutí číst dalších 15 dílů, co ještě existuje :-)

Pod kupolí - Stephen King
A opět další King, tentokrát s relativní novinkou z roku 2009. Dostal jsem ji pod stromeček a moc dlouho na ni prach nesedal. Trošku jsem se zalekl klišoidního námětu a téměř tisíce stránek. Nakonec jsem však byl bohatě odměněn.
Nedaleko Casle Rock je další městečko, které zažije krušné chvíle. V Chester's Mill byl jednou jeden hezký den, když tu náhle jeho hranice odřízla záhadná překážka. Nebrala si servítky, tak kdo jí byl v tu chvíli v cestě, rozpůlila ho vedví. Na otukání prsty se jevila jako sklo, ale něco málo trochu vzduchu, či vodní páry propouštěla. A tak zůstalo asi tisíc lidí odříznuto od okolního světa (zvláštní, že tomu říkají městečko, u nás by to byla vesnice :-). Potravin a energie sice měli celkem dost, ale nikdo nemá jistotu, kdy ta Kopule (jak jí začali říkat) zmizí. Možná by vydrželi i dlouho, kdyby se nenašlo několik vyšinutých jedinců, kteří se rozhodli zneužít situaci pro svůj prospěch.
Tuhle knížku jsem prostě musel co nejrychleji dočíst. Takové nutkání vědět, jak to bude dál, jsem už hodně dlouho nezažil. Nejspíš za to mohou přehnaně černobílé postavy, kdy od jisté fáze bylo jasné, kdo je klaďas a kdo je ten největší hajz. Což je největší slabina a zároveň síla téhle knihy (nejintenzivnější je ta bezmoc kladných hrdinů, když vidí, co se kolem nich děje). Právě že žádná z postav se během děje vlastně nijak nezmění... teda vím o jedné výjimce, ale to je trošku šílený případ. A hlavně, jak jsem nebyl moc spokojen s vyvrcholením Nezbytných věcí, tak tady je konec parádní a nese jisté morální poselství. Ale neříkám, že každého sečtělého celkové vyústění nenapadlo, jen je ze všech možností asi to nejlepší. Prostě doporučuji sehnat a jedním dechem těch 950 stránek přečíst :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama